Idea projektu

Někdy ve 12 letech mě táta přiměl učit se na kytaru. On sám na kytaru hrál (v měřítku tehdejších trempů celkem obstojně), ale zatoužil naučit se na 5strunné banjo. Aby se mu lépe cvičilo a hrálo, potřeboval kytarový doprovod. Představil mi akordy G, C, D a písničku V Dáli za horama a tak jsem začal s kytarou. Z rádia a magnetofonu u nás často hrály songy Greenhornů - Zelenáčů, Rangers - Plavců, KTO, Fešáků a spousty dalších. Country, bluegrass a především banjo v nich mě pohltili. Ve 14 jsem začal hrát v první country kapele (Sešlost - Uherské Hradiště), což mi vydrželo až do odchodu na vojenskou základní službu do Brna. V Brně jsem zůstal i po vojně a to dalších 16 let. Po návratu do rodného města jsem zjistil, že všechny ty kapely působící v Hradišti, které jsem znal (Kalíšek, Kanonýři, Lofoši, Sešlost, Štrůdl, Amalgam, Telegraf, atd.) buď již nehrají nebo v činnosti pokračují v téměř nezměněných sestavách. Neobjevila se žádná nová tvář, žádná nastupující generace, žádné nové kapely v žánrech folk, country či bluegrass. Když jsem se ptal kamarádů, kteří hrají v dalších kapelách po celém Zlínském kraji, dočkal jsem se nepříjemného zjištění. Situace je všude stejná. "Z mladých nikdo tuhle muziku nehraje. Marťo, s námi to tu skončí." Téměř se slzami v očích mi řekl jeden z kamarádů. Při pokusu uspořádat nějaké jam session jsem obdržel další negativní odpověď. "Marťas, já klidně přijdu, ale sežeň další lidi. Já už nikoho shánět nebudu. Lidi prostě nejsou."

A tak jsem se zamyslel. Jak je možné, že v Uherském Hradišti, kde fungují 3 základní umělecké školy (ZUŠ UH, Slovácko, Folklorika) nejsou děti, které by chtěly hrát jinou než lidovou či klasickou hudbu. Copak nikdo z těch malých kytaristů, houslistů, basistů, flétnistů, aj...nechce hrát muziku, která mě uchvacuje téměř 30 let? Copak to pro tuto mladou generaci nemá žádné kouzlo? Možná ano, ale nejspíš ji neznají. Jak si může člověk zamilovat něco, co nezná? Doba, kdy z rádií ve velkém zněl Mirek Hoffman, Michal Tučný nebo třeba Pavel Bobek je dávno pryč, tramping je pro mnohé jen vzpomínka ve vyprávění. 

Tak jsem si řekl, že jestli si chci zahrát s někým mladším, musím mu nejdřív ukázat cestu k té úžasné, okouzlující a energické muzice, jakou je folk, country a bluegrass music.

Proto vznikl projekt s názvem KAPELAPROVSECHNY, který je založen na bázi hudebního jamování. Věřím, že si najde své příznivce a dnešní šedesátníci, kteří mě k muzice přivedli, mohou poklidně odcházet do muzikantského důchodu s vědomím, že v našem kraji mají i menšinové hudební žánry své pokračovatele.

Martin REZEK